Hráč týdne Kilo

Hráč Víkendu – Petr Honzík

Čau Petře, jsi hráčem víkendu. Jak se Ti o uplynulém pohárovém víkendu hrálo?
Ahoj Viktore, předně mě velice potěšilo, že zrovna já jsem se stal hráčem víkendu, protože mi poslední dobou připadalo, že jsem takový spíš opomíjený hráč… A přitom mě přeci nelze přehlédnout! A mám auto! Takže k tomu víkendu, hrálo se mi báječně, moc si toho nepamatuju, úlpně mě to zničilo a už bych to nechtěl víckrát zažít.

Rozhodně nejsi opomíjený. Navíc jsi jel jako jediný ze „staré gardy“ skurutů. Nechyběl Ti v obraně parťák Henry? Který ze zápasů Ti přišel z naší strany nejlepší, potažmo, v kterém se Ti nejlépe hrálo?
Stará garda, já věděl, že na to dojde. Takže proto ten rozhovor? Že už jsem starej, že se se mnou nepočítá? Sbohem a šáteček? Že bych měl zůstat doma jako Henry? Ten je totiž starší!!! … Nojo, Henry, ten mi samozřejmě chyběl, rád se s ním v obraně křížím. Nejlepší zápas byl asi ten poslední, ty tři před tím si vůbec nepamatuju… V sobotu bylo horko, v neděli jsem byl v kyslíkovém dluhu… Ale během toho posledního zápasu mě píchalo v patě, tak jsem spíš víc seděl na lavičce a mám tedy několik vzpomínek. To se mi líbilo.

Tobě se člověk teda nezavděčí. Měl bych to utnout dřív, než tady vykonstruuješ další konspirační teorie:-). Dal jsi i důležitý gól v zápase proti Rožnovu. Jak jsi celou situaci viděl?
To byl dost důležitý gól, i když jsme ten zápas prohráli… Ze skrumáže se ke mně přikutálel míček. Mosi myslím říkal, že si máme nahrávat, ale já měl strach, že proti mně poběží ti druzí, tak jsem to zkusil obloukem hodit na Dana, který byl někde vepředu u brány. Jenže mi to sklouzlo, takže to nešlo moc vysoko, taky to nešlo moc na Dana… Míček trefil nějakého obránce do kyčle, prudce změnil směr a spadl do brány. Kdyby byl ten obránce tlustší a měkčí v sedacích partiích, míč by se tak moc neodrazil. Já jsem dobrý obránce, mně by se to nestalo.

Druhé kolo poháru hrajeme v Prostějově. I přesto, že jsi unavený, zúčastníš se? Jak vidíš naše šance na postup do třetího kola? (Soupeři jsou FbC Letohrad, Panthers Ratíškovice, Sportcentrum Prostějov FBS Olomouc)
Díval jsem se do mapy a musím říct, že Prostějov je blíž než Radhošť pod Rožnovem. Mnohem blíž. A od toho by se měla odvíjet i naše strategie. Důraz je třeba klást na tým. Jednotlivec není podstatný. A proto bych se rád zúčastnil. Když nepostoupíme, není to moje vina. Ale když by ano, jako jednotlivec si uvědomuji svůj význam pro tým. Je před námi ještě dlouhá cesta. Silná vůle, odhodlání a týmový duch jsou klíčem k postupu. A taky můžu vzít auto, i když nevím, jestli v něm budou nějaká volná místa. Ano, máme šanci postoupit.

Postup si přejeme všichni. Poslední otázka: Jak se těšíš na novou sezonu a jakou roli myslíš, že budou Skuruti ve 3. lize hrát?
Tebe člověk jen tak neodradí 🙂 Na novou sezonu se těším a roli myslím sehrajeme důstojnou. Dosáhli jsme údajně nejvyšší možné ligy (vzhledem k tomu, že nevychováváme mládež) a jsem přesvědčen, že v ní budeme hrát i další sezónu. Nesestoupíme, postoupit není kam. Vrchol dobyt! A já se hodlám tento rok zapsat svou účastí na alespoň jednom ligovém zápase do vrcholové knihy SkurutHai 🙂